KONFERENCE
Pořadatel: 4Education s. r. o. | Záštita: České urologické společnosti ČLS JEP, České akademie urologie, 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole
KOMPLEXNÍ NOVINKY V ONKOUROLOGII
KOMPLEXNÍ NOVINKY V ONKOUROLOGII
Urologické nádory v klinické praxi • Jak postupovat, když nám „guidelines“ nestačí? • Časný záchyt karcinomu prostaty
Polymorbidní pacient s objemnou prostatou, symptomy dolních močových cest a lokalizovaným karcinomem prostaty
Polymorbidní pacient s objemnou prostatou, symptomy dolních močových cest a lokalizovaným karcinomem prostaty
Budeme rádi, když se zapojíte do diskuze k prezentovanému kazuistickému případu. Napište nám pod video svůj komentář nebo dotaz, ať už ve formě psané, jako obrázek nebo jako krátké video. Součástí všech příspěvků do KNOU 2021 jsou názory odborníků z České republiky i ze zahraničí. Celkem se jedná o několik desítek prezentací. Zpracovat je
standardně, profesionálním způsobem, by bylo časově obtížné. Proto jsme se rozhodli požádat lékaře, aby své příspěvky natočili pomocí svých počítačů a webových kamer. V této souvislosti Vás prosíme o shovívavost ohledně technické kvality videí.
1
KARCINOM PROSTATY
Video spustíte kliknutím na šipku uprostřed
Text vašeho příspěvku napište níže do textového pole s označením "Komentář". Každý příspěvek bude zobrazen až po potvrzení moderátorem. Obrázek nebo video pošlete na adresu info@knou.cz, zajistíme vložení do diskuze. Těšíme se na Vaše reakce.
ZDE SE MŮŽETE PTÁT NEBO PŘISPĚT SVÝM NÁZOREM
ZDE SE MŮŽETE PTÁT NEBO PŘISPĚT SVÝM NÁZOREM
Vyplnění políčka se jménem není povinné. Každý komentář je zobrazen až po schválení moderátorem.
Gratulujem k veľmi dobre zvolenej forme prezentácie. U daného rizikového pacienta s lokalizovaným karcinómom v objemovo veľkej prostate je jasnou indikáciou radikálna prostatektómia. Ale: súčasne je potrebné si nechať aj „zadné dvierka“ a aj za mojej praxe sme mali niekoľko podobných pacientov, u ktorých sa vcelku efektívne uplatnila transuretrálne riešenie (s preferenciou vaporizácie tkaniva) s maximálnym možným odstránením prostatického tkaniva a krátkodobou hormonálnou terapiou s následne urobenou rádioterapiou na už podstatne menší objem predstojnej žľazy. 7 z 10 polymorbídnych pacientov (objem prostaty 60 – 160 g, vek 69 – 79 rokov) malo po 6 a 12 mesiacoch sledovania výbornú mikciu a boli bez progresie ochorenia. Traja muži z tohto staršieho (roky 2010 – 2015) minisúboru sa z našej evidencie stratili. Podporujem teda myšlienku primára Beleja, že i tento kombinovaný postup TURP + RT (+ HT) by mohol byť braný do úvahy u podobného typu pacientov.
Dovoľte mi ešte jednu otázku, keď budete diskutovať: ako vidíte možnosti fokálnej liečby KP do budúcnosti, ukazuje sa niektorý postup perspektívny a použiteľný v budúcej praxi ? Veľa informácií je zatiaľ skôr komerčne trochu zdeformovaných. Ešte raz vďaka a gratulujem.
Vážený pane docente, děkuji za Vaše komentáře a velmi cenné sdílení zkušeností. Endoskopického řešení s hormonální léčbou a výslednou redukcí objemu prostaty pro radioterapii je velmi zajímavým a logickým postupem. Vámi předložené klinické výsledky to jen potvrzují.
Diskuzi můžeme tedy rozšířit ještě o hledání ideální posloupnosti těchto modalit:
transuretrální operace +HT → RT
RT + HT → transuretrální operace
Obecně mám dojem, že endoresekce/enukleace prostaty před radioterapií je pro některá pracoviště problém či dokonce kontraindikace. Museli by se k tomu vyjádřit radioterapeuti. Proto si myslím, že je vhodnější provést výkon po zhojení akutních změn po ozařování, tzn. nejdříve 3-6 měsíců po ukončení. Ale závisí na nežádoucích účincích a onkologických výsledcích RT.
Kamile, děkujeme za zajímavý postřeh. Jaký máš názor na vlastní techniku transuretrálního výkonu – TURP? Ho-LEP? vaporizační techniky?…
Po radioterapii je možný TURp i Ho-LEP, záleží od nálezu na transrektální ultrasonografii a na tom, jestli náhodou hormonální léčba nevyřešila LUTS. TURp bychom dělali v případě, že prostata/tranzicionální zóna je menší a nebyla by využita výhoda Ho-LEP, tzn. enukleace většího objemu tkáně s následnou morcelací. Histologické vyšetření umožňují obě metody. V případě, že by LUTS vymizely nebo se zmírnily na snesitelnou míru, bychom operovali jen při komplikacích subvezikální obstrukce – hematurie, záněty, cystolitiáza a ren. insuficience. S vaporizačními technikami nemáme zkušenosti, ale obecně je jejich největší nevýhody v rozsáhlé nekrotické ploše a postupném odlučování tkáně, což přináší velké subjektivní potíže i u nemocných s benigní hyperplazií. V ozářeném terénu by kromě toho mohl hrozit vznik píštěle. V nejasných případech děláme PQ studii, abychom si vyjasnili stupeň subvezikální obstrukce, protože desobstrukce po RT vyřeší urgence jen v části případů.